Portfolio

Kotvy slouží k přenosu tahových sil z konstrukce do okolního horninového/zeminového prostředí. Využívají se ke kotvení pažících konstrukcí, ke kotvení skalních masivů, při sanacích sesuvů, k zajištění výrubů tunelů a šachet či pro zajištění konstrukcí namáhaných vztlakem vody či bočními tlaky (hrozící překlopení). Použitím kotev se minimalizují horizontální deformace a zvyšuje se celková tuhost konstrukcí.

Kotvy mají tři základní části – hlavu, volnou délku a kořenovou část, která je do okolního horninového/zemního prostředí zainjektována. Zemní a horninové kotvy jsou po provedení předepnuty na požadovanou únosnost, a tím se liší od ostatních konstrukcí speciálního zakládání, jako jsou např. mikropiloty, tahové piloty či svorníky.

Po dokončení vrtů (průměr 133 – 205 mm) a jejich vyplnění cementovou zálivkou, je do vrtů vkládána výztuž, která je tvořena tyčemi či vícepramencovými lany. Po 24 hodinách od uložení výztuže je realizována injektáž kořene vzestupně po jednotlivých etážích. Následuje technologická pauza pro zrání a po 10 – 12 dnech může být kotva předepnuta na předepsanou kotevní sílu.

Předpínání kotev se provádí přes předsazené nebo skryté ocelové/žb převázky, přes roznášecí desky (např. kotvení pilot) či železobetonové trámy, bloky a stěny.

Kotvy mohou být realizovány jako dočasné i trvalé.